Trebouxiophyceae

zařazení: Eukaryota – Archaeplastida – Viridiplantae – Chlorophyta (zelené řasy) – Trebouxiophyceae

zpět na systém

Charakteristika

Skupina jednobuněčných a vláknitých řas, nenalezneme mezi nimi volně žijící bičíkovce. Jsou především terestrické a aerofytní, můžeme se s nimi ale setkat i ve sladkovodním prostředí1.

Významní zástupci

2,3

  1. Chlorella – malé kulovité buňky; většinou půdní, několik sladkovodních druhů; vstupují do endosymbióz s houbami, prvoky a bezobratlými, komerčně se pěstují a využívají jako nutriční doplňky
  2. Botryococcus braunii – nepravidelné kolonie z vejčitých buněk ve slizových obalech, jediná zelená řasa běžně tvořící vodní květy, vznáší se ve vodním sloupci díky vysokému obsahu oleje, zdroj severních ložisek ropy
  3. Prasiola – tvoří makroskopické povlaky na vlhké půdě, významný producent biomasy v polárních oblastech
  4. Trebouxia – jednobuněčná řasa; častý symbiont lišejníků

Galerie

  • Chlorella sp. (Wikimedia Commons, User:NEON ja)
  • Botryococcus braunii (J. Mareš)
  • Prasiola sp. (J. Kaštovský)
  • Trebouxia sp. (Wikimedia Commons, Miguel Varona)

Literatura

  1. KALINA T., VÁŇA J. 2010. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Nakladatelství Karolinum, Univerzita Karlova, Praha. 606 pp.
  2. KAŠTOVSKÝ J., HAUER T., GERIŠ R., CHATTOVÁ B., JURÁŇ J., LEPŠOVÁ-SKÁCELOVÁ O., PITELKOVÁ P., PUSZTAI M., ŠKALOUD P., ŠŤASTNÝ J., ČAPKOVÁ K., BOHUNICKÁ M., MÜHLSTEINOVÁ R. 2018. Atlas sinic a řas ČR 1+2. powerprint, Praha, 384+480 s.
  3. KAŠTOVSKÝ J. 2022. Sinicearasy.cz: Skripta ke kurzu Algologie, PřF JU. Dostupné z: http://www.sinicearasy.cz/skripta/algologie.