Ruduchy

zařazení: Eukaryota – Archaeplastida – Rhodophyta (ruduchy)

zpět na systém

Charakteristika

Ruduchy jsou skupinou mikroskopických i makroskopických řas, rostoucích především v tropických mořích. Dochází u nich k rodozměně, tedy ke střídání sporofytní a gametofytní fáze. Jedná se převážně o mořské řasy, mezi mořskými makrofyty dokonce převažují. Obývají litorální a sublitorální zónu, mohou pronikat do hloubky až 200 metrů. Existuje však i několik sladkovodních zástupců1 .

Ruduchy mají díky vysokému obsahu živin své využití v potravinářství, ať už jako pokrm, nebo doplněk stravy. Rovněž se z nich získává agar využívaný např. v potravinářství či jako médium pro kultivování mikroorganismů, a karagenan s širokým využitím ve farmaceutice a taktéž i v potravinářství2.

Významní zástupci

3,4

  1. Porphyra – velké červené listovité stélky, pěstuje se (obzvláště ve východoasijských mořích) a prodává pod názvem nori (známé ze sushi)
  2. Compsopogon – drobné vláknité stélky, tropický rod, velmi často se objevuje v akváriích
  3. Hildenbrandia – tvoří výrazně rudé povlaky na kamenech v tekoucích vodách, např. na Vltavě
  4. Batrachospermum (česky potěrka žabí símě) – žije v tekoucích vodách a rašeliništích, typicky přeslenitě větvený, obalený slizem
  5. Chondrus – severní část Atlantiku, používá se jako potravina a pro produkci karagenanu
  6. Gelidium – používá se pro výrobu agaru (ten jinak vyztužuje jeho buněčné stěny)

Galerie

  • Porphyra sp. (Wikimedia Commons, Gabriele Kothe-Heinrich)
  • Compsopogon sp. (T. Hauer)
  • Hildenbrandia sp. (J. Kaštovský)
  • Hildenbrandia sp. – nárost na kameni (Wikimedia Commons, David Perez)
  • Batrachospermum sp. (J. Kaštovský)
  • Batrachospermum sp. v kapce vody (T. Hauer)
  • Chondrus sp. (Wikimedia Commons, Kontos)
  • Gelidium sp. (Wikimedia Commons, Vardhan Patankar)

Literatura

  1. KALINA T., VÁŇA J. 2010. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Nakladatelství Karolinum, Univerzita Karlova, Praha. 606 pp.
  2. BARSANTI L., GUALTIERI P. 2006. Algae – Anatomy, Biochemistry and Biotechnology. CRC Press, Boca Raton. 301 pp.
  3. KAŠTOVSKÝ J., HAUER T., GERIŠ R., CHATTOVÁ B., JURÁŇ J., LEPŠOVÁ-SKÁCELOVÁ O., PITELKOVÁ P., PUSZTAI M., ŠKALOUD P., ŠŤASTNÝ J., ČAPKOVÁ K., BOHUNICKÁ M., MÜHLSTEINOVÁ R. 2018. Atlas sinic a řas ČR 1+2. powerprint, Praha, 384+480 s.
  4. KAŠTOVSKÝ J. 2022. Sinicearasy.cz: Skripta ke kurzu Algologie, PřF JU. Dostupné z: http://www.sinicearasy.cz/skripta/algologie.