zařazení: Eukaryota – SAR – Stramenopila – Ochrophyta (hnědé řasy) – Raphidophyceae (zelenivky)
Charakteristika
Jedná se o malou skupinu sladkovodních či mořských bičíkovců, žijí jednotlivě a volně. Mají mnoho malých kulatých chloroplastů, které vznikly pohlcením ruduchy. Zajímavostí je, že mořští a sladkovodní zástupci mají odlišné složení pigmentů. Zatímco mořští si ponechali fukoxanthin a violaxanthin (hojně nacházené u ostatních hnědých řas), ti sladkovodní je postrádají. Díky tomu se mořští od sladkovodních liší barvou – mořské druhy jsou zlatavé až hnědé, sladkovodní jsou zelenožluté jako např. Xanthophyceae1.
Mají výrazné ejektozomy (resp. mukocysty), které produkují velké množství slizu, ten v případě mořských druhů obsahuje nebezpečné kyslíkové radikály – viz dále2.
Ekologie
Sladkovodní druhy nemají příliš velký ekologický význam. Při přemnožení mohou produkovat velké množství slizu, čímž se stávají nebezpečnými pro ryby (mohou ucpat jejich žábry). Mořské druhy v teplých mořích mohou produkovat HABs (nebezpečné vodní květy), tzv. golden tides. Produkují extrémně nebezpečné volné kyslíkové radikály (ROS), které při přemnožení zelenivek představují nebezpečí zejména pro ryby2.
Významní zástupci
3,4
- Gonyostomum – náš nejběžnější druh, původem ze severských jezer, nyní i v čistších biotopech po celé Evropě (opačný vektor migrace oproti většině jiných organismů); planktonní
- Chattonella, Heterosigma, Fibrocapsa – nebezpečné mořské rody produkující ROS
Galerie
Gonyostomum sp. (J. Kaštovský) 
Chatonella antiqua (https://cfb.unh.edu/phycokey/Choices/Raphidophyceae/CHATTONELLA/Chattonella_image_page.html) 
Heterosigma sp. (Wikimedia Commons, Mikenish) 
Fibrocapsa japonica (https://cfb.unh.edu/phycokey/Choices/Raphidophyceae/FIBROCAPSA/Fibrocapsa_image_page.html)
Literatura
- OTT D. W., OLDHAM-OTT C. K., RYBALKA N., FRIEDL T. 2015. Xanthophyte, Eustigmatophyte, and Raphidophyte Algae. In WEHR J. D., SHEATH R. G., KOCIOLEK J. P. (eds.) 2015. Freshwater Algae of North America. Elsevier Inc., pp. 485-536.
- ODA T., NAKAMURA A., SHIKAYAMA M., KAWANO I. 1997. Generation of Reactive Oxygen Species by Raphidophycean Phytoplankton. Bioscience Biotechnology and Biochemistry. 61(10):1658-1662.
- KAŠTOVSKÝ J., HAUER T., GERIŠ R., CHATTOVÁ B., JURÁŇ J., LEPŠOVÁ-SKÁCELOVÁ O., PITELKOVÁ P., PUSZTAI M., ŠKALOUD P., ŠŤASTNÝ J., ČAPKOVÁ K., BOHUNICKÁ M., MÜHLSTEINOVÁ R. 2018. Atlas sinic a řas ČR 1+2. powerprint, Praha, 384+480 s.
- KAŠTOVSKÝ J. 2022. Sinicearasy.cz: Skripta ke kurzu Algologie, PřF JU. Dostupné z: http://www.sinicearasy.cz/skripta/algologie.
