zařazení: Eukaryota – SAR – Stramenopila – Cryptista – Cryptophyta (skrytěnky)

zpět na systém

---

---

---

Skrytěnky jsou jednobuněční, volně žijící bičíkovci¹. Zásobní látkou je škrob uložený v cytoplazmě v tzv. škrobovém kompartmentu².

Autotrofní skrytěnky mají chloroplasty, ve kterých nalezneme zejména chlorofyl a a c a alloxanthin – ten je pro ně unikátní, žádná jiná skupina jej nemá. Chloroplast vznikl pohlcením ruduchy, tedy sekundární endosymbiózou. Mnoho skrytěnek je heterotrofních – buď loví bakterie, nebo se živí osmotrofně příjmem organických sloučenin rozpuštěných ve vodním prostředí^1,2.

Aktivní pohyb umožňují dva bičíky. Ty se jeví jako stejnocenné – většinou jsou téměř stejně dlouhé, ale mají odlišnou strukturu – jeden má dvě řady submikroskopických vlásků (tzv. „mastigonemat“), zatímco druhý má jen jednu³.

Buňky mívají většinou oválný tvar. Jejich povrch je pokrytý periplastem, tedy plazmatickou membránou s šestiúhelníkovými destičkami. Skrytěnky mají tzv. jícen (cytopharynx), neboli hlubokou prohlubeň uprostřed přední poloviny buňky. Významnou roli u nich hrají tzv. „ejektozomy“ – speciální struktury uložené pod povrchem buňky a také uvnitř jícnu. Vylučují různé látky (sliz, enzymy atd.) a pomáhají jim bránit se proti predátorům, trávit kořist apod.²

Ekologie

Jedná se o kosmopolitní a takřka všudypřítomnou skupinu. Jsou významnými zimními a jarními producenty u nás, ale díky své toleranci nízkých teplot i v chladných jezerech a mořích. Mají velký význam pro ekosystém v těchto podmínkách, obzvláště pro zooplankton, který je loví. Díky své schopnosti snášet chlad a díky vysoké účinnosti fotosyntézy tvoří tzv. hloubková maxima chlorofylu – zvládají fotosyntetizovat v takové hloubce, v jaké to ostatní bičíkovci nedokážou².

Významní zástupci

3,4

1. Cryptomonas – nejvýznamnější rod s olivově zelenými až hnědými chloroplasty; takřka všudypřítomný
2. Chilomonas – bezbarvý (heterotrofní) příbuzný Cryptomonas, loví bakterie; planktonní; moderní výzkum ukazuje, že je dost možná nejvýznamnějším, ale přehlíženým heterotrofním bičíkovcem v našich podmínkách (Grujcic et al., 2018)
3. Chroomonas – drobný zástupce s tyrkysovými chloroplasty; planktonní a neustonický

Galerie

Literatura

1. KALINA T., VÁŇA J. 2010. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Nakladatelství Karolinum, Univerzita Karlova, Praha. 606 pp.
2. CLAY B. L. 2015. Cryptomonads. In WEHR J. D., SHEATH R. G., KOCIOLEK J. P. (eds.) 2015. Freshwater Algae of North America. Elsevier Inc., pp. 809-850.
3. KAŠTOVSKÝ J. 2022. Sinicearasy.cz: Skripta ke kurzu Algologie, PřF JU. Dostupné z: http://www.sinicearasy.cz/skripta/algologie.
4. KAŠTOVSKÝ J., HAUER T., GERIŠ R., CHATTOVÁ B., JURÁŇ J., LEPŠOVÁ-SKÁCELOVÁ O., PITELKOVÁ P., PUSZTAI M., ŠKALOUD P., ŠŤASTNÝ J., ČAPKOVÁ K., BOHUNICKÁ M., MÜHLSTEINOVÁ R. 2018. Atlas sinic a řas ČR 1+2. powerprint, Praha, 384+480 s.