Zlativky

zařazení: Eukaryota – SAR – Stramenopila – Ochrophyta (hnědé řasy) – Chrysophyceae (zlativky)

zpět na systém




Charakteristika

Zlativky jsou převážně bičíkovci, žijící jednotlivě nebo v koloniích. Buňky mohou být nahé (pokryté pouze periplastem) nebo pokryté křemičitými šupinami. U některých pak nalezneme loriku tvořenou celulózou nebo chitinem1. Mají dva nestejně dlouhé (heterokontní) bičíky, které slouží nejen k pohybu, ale u fagotrofních zlativek také k lovu drobných organismů pomocí tvoření vodních vírů2.

Svou charakteristickou zlatohnědou barvu mají díky obsahu barviva fukoxanthin, který upozaďuje zelené chlorofyly a a c 1. Vyživují se mixotrofně, kromě fotosyntézy se umí živit i fagotrofně (pohlcováním bakterií či malých protist) a osmotrofně (přijímáním rozpuštěných organických látek)2.

Mají kosmopolitní rozšíření, až na výjimky jsou sladkovodní. Obývají plankton, ale můžeme je nalézt i v perifytonu a v neustonu (v povrchové blance na hladině vody)2.

Významní zástupci

3,4

  1. Synura – bičíkovci pokrytí křemičitými šupinami, tvoří kulovité radiální kolonie, plankton i bentos sladkovodních biotopů
  2. Dinobryon – bičíkovci s lorikou tvořenou chitinovým pláštěm, typické „keříkovité“ kolonie; planktonní
  3. Mallomonas – druhově nejpočetnější rod zlativek, podlouhlé buňky pokryté křemičitými šupinami a často i ostny; planktonní

Galerie

Literatura

  1. KALINA T., VÁŇA J. 2010. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Nakladatelství Karolinum, Univerzita Karlova, Praha. 606 pp.
  2. NICHOLLS K. H., WUJEK D. E. 2015. Chrysophyceae and Phaeothamniophyceae. In WEHR J. D., SHEATH R. G., KOCIOLEK J. P. (eds.) 2015. Freshwater Algae of North America. Elsevier Inc., pp. 537-586.
  3. KAŠTOVSKÝ J., HAUER T., GERIŠ R., CHATTOVÁ B., JURÁŇ J., LEPŠOVÁ-SKÁCELOVÁ O., PITELKOVÁ P., PUSZTAI M., ŠKALOUD P., ŠŤASTNÝ J., ČAPKOVÁ K., BOHUNICKÁ M., MÜHLSTEINOVÁ R. 2018. Atlas sinic a řas ČR 1+2. powerprint, Praha, 384+480 s. KAŠTOVSKÝ J. 2022. Sinicearasy.cz: Skripta ke kurzu Algologie, PřF JU. Dostupné z: http://www.sinicearasy.cz/skripta/algologie.